Holka z Větrných hor

Devítka

1:Z VAětrných hGor přicházíš a já se cAítím jak král,
kGámoško nalezená, vAe vlnách jEihočeských trDav,
pAevná jak vzdGor hradních zdí, něžná jak pAíseň, co psal
prGo holku milovanou vAesnickej klEuk, stejnej jak jDá.
R:SmDíš se obléct do tmy města, pořád stejná zůstávAáš,
smDíš si obout velká gesta s vírou, že se předělAáš,
jsi stejná hHmolka jako dřívD, z hor VětrnAých.
2:Já moc dobře vím, jak je fajn, že holky jako ty jsou
a že je občas můžem mít, jako má básník múzu svou,
před rozedněním v náručí do spánku nás odnesou
a kouskem svýho srdce zahřejou jarním loukám klín.
R:SmDíš se obléct do tmy města, pořád stejná zůstávAáš,
smDíš si obout velká gesta s vírou, že se předělAáš,
stHmejně jsi stejná jako dřEív,
rGosou pokřtěná na vílu větrem ošlehaných skAal,
z jGarních potoků svou sílu snad ti Bůh do vínku dAal,
jsi stejná hHmolka jako dřívD, z hor VětrnAých.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T21:07:59.926+00:00
Výsledky hledání: